Byl to takhle takhle den novoroční roku Páně 2026 a já se rozhodl konečně vyspovídat Michala nejenom o jeho příspěvku k hudbě v pražské crust smečce METHKRIEG, ale taky i o aktivitách skrze jeho malý label jménem Šváb Records.
A proč, že to? Nuže, páč můžu a taky můžu dělat machry, že česky ještě pořád umím.
Dost planých řečí, bez nějakých dlouhých průtahů, pojďmě tedy, lidičky, na to.
Nazdar, Michale, vše nejlepší v novém roce 2026! Než se pustíme do mých všetečných otázek, jedna kontrolní hned na začátek – jaký byl pro Tebe, jako hudebníka, vydavatele, ale i jako člověka z lidu, rok 2025, s kterým jsme se právě rozloučili?
Ahoj Rudolfe, především chci poděkovat za zájem o mou maličkost! Pokud jde o uplynulý rok, tak bych ho shrnul výrazem ” byl v pohodě” po všech stránkách. V osobní rovině se mi žádné dramatické události neděly, takže si nemám na co stěžovat. Vydavatelská činnost byla vcelku aktivní. Stihl jsem vydat, nebo se podílet celkem na deseti titulech, z čehož mám velkou radost! Všechny dohodnuté plány se stihly a vyšly parádně. No a moje hudební činnost byla myslím také vydařená. Měl jsem čest si zahrát na parádních místech s ještě parádnějšíma kapelama. Namátkou třeba festival Grind the nazi scum v Německu, Outside festival v Polsku, nebo na závěr roku v Rakousku s US legendou Carnivore.
Něco málo jsem o Tobě prozradil již v úvodu tohoto rozhovoru. Co bys o sobě prozradil Ty sám? Co by měli čténáři tohoto rozhovoru o Tobě rozhodně znát?
Hm, záludná otázka, trochu jak ze seznamovacího portálu. Jsem muž v nejlepších letech, velký fanoušek muziky a rád trávím dlouhé zimní večery se sklenkou v ruce za poslechu Darkthrone.
Osobně mě neustále fascinujou příběhy lidí o jejich cestě k tomu jejich hudebnímu stylu, kapele nebo činnosti, které se věnují. A třeba u Tebe, jak jsi se vůbec dostal k undergroundu, k undergroundové muzice… co za kapelu, zin nebo nahrávku můžeme označit jako ten spouštěč toho všeho, co Tě přivedlo až do tohoto momentu, tedy jako hudebníka a vydavatele?
Když to vezmu úplně od začátku, ale ne zas tak zeširoka, tak mé první setkání s muzikou bylo na konci devadesátek, když mě můj otec vzal ke svému kamarádovi, který měl velkou sbírku metalových nahrávek, hned vedle sbírky různých akčňáků, horroru a porna.
Takže zatímco dospěláci vybírali VHS kazety, tak já tam koukal na všechny ty alba Metallica, Iron Maiden, Judas Priest atd. Čili jako stěžejní první nahrávku bych označil album Kill em all od Metallica.
Hned jsem si koupil za kapesné toto album na kazetě a tenkrát, když jsem to přinesl do školy na hudební výchovu, tak to učitelka asi po 30 vteřinách vypla se slovy, odnes si to, ta kazeta je nějaká poškozená.
Postupem času jsem objevoval vice a vice metalové muziky, skrze časopis Spark a chodil do tehdejší půjčovny CD a spolužákův táta mi to vypaloval, protože jsem z celkem chudé rodiny a nějaký počítač u nás neexistoval. Byl jsem rád za kazeťák AIWA a levný CD přehrávač. Slyšel jsem první alba od Death, Cannibal corpse, Vader a to bylo něco neskutečného, ta rychlost, brutalita.
Dostavila se puberta a mě nějak ty metalové kapely začaly vadit svým projevem, takže logicky přišel na řadu punk. Jednoduchost, drzost, přesně pro náctiletého puberťáka. Navštívil jsem první punkové koncerty a dostal chuť taky něco tvořit, vždyť těm klukům na podiu není o nic víc než mě a už mají punkovou kapelu! Takže se spolužákem ze základky co měl doma v pokoji jak kytarový aparát, tak bubny, jsme začali jamovat. Jeho otec, zapálený rocker, mu to pořídil, aby se nepoflakoval, nepil a nekouřil trávu. Takže jsme si koupili víno, dali jointa a šlo se hrát.
Klasický punk rock mě nikdy extra nebavil, bylo to moc měkké, ale přes něj jsem se dostal k nahrávkám od kapel Němá Barikáda, Dread 101, Disclose, Extreme noise terror, Doom, Behind the enemy lies, Phobia, Destroy, Cripple bastards a další a další.
A to bylo přesně ono co jsem potřeboval! Crust hc grindcore…
No a jak jsem se zlepšoval ve hře na bicí, tak přišla první kapela, vydání demo nahrávky a v podstatě první náznaky Šváb records, protože se měnily naše dema na koncertech za dema jiných kapel, nakupovaly se nahrávky. Když se ti to nelíbilo, tak si to vzal na concert a s někým jiným to vyměnil. Hrozně se mi to líbilo, prostě vyměníš muziku za muziku, dodnes to miluju!
Na koncertech jsem začal registrovat distraře, nebyl to nikdo jiný, než pražský veterán Véva, kterého si pamatuju jako jednoho z prvních punků co jsem kdy viděl, pro mě je to neodmyslitelná tvář punkové scény v Praze.
Nahrávek přibejvalo, vydávání nahrávek s kapelama taky, takže už to bezejmenné distro na koncertech stačilo jen pojmenovat…
Snad jsem to nějak stručně vystihl,😊
No a poďme tedy k muzice, když už jinak nedáš 🙂 Methkrieg. Co, kdo a vlastně – proč? Jinými slovy, co nám můžeš o této kapelce, v které se angažuješ, říct?
Methkrieg měl být spíše zkušebnový projekt mě a kytaristy Dana, jakožto velké fanoušky všech d-beatových kapel. Hráli jsme spolu v kapele Třetí stupeň tortury a po její hybernaci jsme se pravidelně scházeli ve zkušebně, abychom drželi formu a Dan přišel s myšlenkou, že chce celý život založit d-beat kapelu (neplést s crust punkem pozn. autora) takže se začalo tvořit.
Rozkaz zněl jasně, dis beatové tempo a nic víc.
Postupem času se připojil basák Yanek (Spots) a bylo vymalováno. Ze zkušebnového projektu se stala regulérní kapela.
Se nemůžu nezeptat…samozřejmě, otázka požívání amfetaminů německou armádou počas Blitzkriegu v 2. světové válce není dnes již neznámym tématem, takže význam jména kapely bych si uměl vysvětlit – proč ale tohle pojmenování? Kdo přišel s tímhle nápadem?
Hehe, Dan chtěl mít název kapely co začíná na DIS, což je samozřejmé při založení disbeatové kapely že? Žel se nám nedařilo vymyslet takový název, aby už nebyl obsazený.
V té době jsme měli hotové asi čtyři songy a jeden z nich má název Methkrieg, tak jsem nadhodil do placu, že bychom se tak mohli jmenovat a vůbec nevadí, že nezačíná na dis, no a Kawakami div se, ono to prošlo!
Z toho, co se mi podařilo vyhledat, máte za sebou demo z roku 2024, s názvem “Demo 2024”, přinášející 5 fláků v d-beat/hardcore (nebo, jak jsem se taky dočetl, “beer-soaked d-beat”) v celkové stopáži pod 8 minut. Demo je k poslechu na Bandcampu i Youtube, takže čténáři si můžou udělat obrázek sami, mě ale zajímá Tvůj pohled na toto demo. Jak na něj nahlížíš z dnešního pohledu?
Je to tak, demo bylo nahráno ve zkušebně naším kamarádem Oskarem, míchal to Šaman, za což jim patří veliké díky! Skvělá práce. Osobně miluju tento DIY přístup při zaznamenávání hudby.
Myslím, že je to autentický obrázek o tom, jak naše muzika zní naživo, žádné kudrlinky, prostě raw punk….teda D-beat.
Nasledující dotaz je tak trochu kombinací…zmiňované demo vyšlo – pokud se nepletu – jenom jako digitální nahrávka, dostupná přes Bandcamp (je to tak? Nebo existuje i nějaké oficiální vydání v podobě kazety nebo třeba CD?). V záplavě muziky, která je dnes posluchačům dostupná ze všech stran, jak jste se potýkali s propagací tohoto dema a jaké si “Demo 2024” vysloužilo ohlasy?
Vyšlo jen v digitální formě asi na všech platformách, o fyzickém nosiči jsme neuvažovali, jelikož je to moc krátká stopáž i na kazetu. Záměr byl takový, nahrát demo, hodit to do placu a makat dál na nových věcech. Propagaci jsme nijak neřešili, udělali bandcamp, nasdileli na soc. sítích a tím to haslo. Ohlasy jsou pozitivní, takže to asi fachčí 😊
Tvá nejoblíbenejší pecka z tohoto dema – a proč?
Asi Navěky ukřižovaný, protože když člověk věří sám v sebe, tak nepotřebuje žádné modly.
Methkrieg taky koncertuje, a jak vím, holt nedávno jste byli u sousedů v Rakousku. Copak nám můžeš prozradit o vaší koncertní aktivitě, který z dosavadních koncertů hodnotíš jako zatím ten nejzdařilejší a – pokud už jsou nějaký plány – kde vás bude možno shlédnout v aktuálním roce 2026?
Kluci ve zkušebně si utahují, že máme za sebou asi tak šest koncertů a z toho dva byly v zahraničí, takže dobrý. Zdařílé byly myslím všechny, co se týče účasti i naší formy 😊
Do Rakouska jsme se dostali jako slepý k houslím, prostě přišla nabídky na kapelní profil, že jesti si nechceme zahrát. Nejprve se to jevilo jako legrace, protože kapelu Carnivore jsme neměli vůbec v podvědomí a pan Google řekl, že to je legenda z osmdesátek co už dávno není aktivní.
Těleso po X letech obráželo Evropu jako Carnivore A.D., vystupovali i na Brutal Assault festu a najednou mají hrát s nějakýma Methkrieg v Rakousku? Dobře, proč ne…
Koncert proběhl, byla to pecka, všechna čest pořadatelům, klubu, Carnivore A.D. byli přátelští chlapíci, za mě maximální spokojenost.
A když už teda mluvíme o plánech…co nějaký ten nový materiál? Na čem momentálně – jestli vůbec teda – děláte a kdy se můžeme dočkat nějakého dalšího Methkrieg produktu?
Aktuálně máme nahráno dalších 7 songů se stopáží nějakých 10 min na split s jednou nejmenovanou kapelou. Na všem se pracuje a ještě nebudeme prozrazovat podrobnosti, protože je sami nevíme.
Jó, produkty – jak jsem již zmiňovali, tak Demo 2024 je dostupné online. Co ale merch kapely, je tady nějaká možnost pro fanoušky si koupit třeba triko nebo nášivku s motivem Methkrieg? Jestli ano, kam bys je nasměřoval?
Jojo, kvůli dvoum zahraničním koncertům jsme nechali vyrobit trička, protože nám přišlo blbé tam vyjet bez nahrávky a většinou se lidi zajímají o merch, když kapela dohraje. Rozdávat vizitky s nápisem Methkrieg a telefonním číslem by asi nebylo vhodné. Takže se udělala limitovaná edice s Methcharge designem (kurva Methcharge, proč mě to nenapadlo dřív, to by byl název pro kapelu).
Pár kusů ještě k dispozici je, zájemci můžou napsat na kapelní profil, nebo na mail 123svab@seznam.cz
A tady se dostáváme k další – neméně zajímavé – aktivitě…Michal jako vydavatel a distributor. Mnozí znají, mnozí ne…Šváb Records, toť Tvůj label a distro, 2 v jednom, což osobně považuji za akci, po které rozhodně chci sáhnout. Holt, nejsme v supermarketu… což ale neznamená, že není čas na prezentaci! Takže, pro ty, kteří o Šváb Records nikdy neslyšeli, co můžeš o této své aktivitě prozradit?
Nic extra nečekej. Hudební nadšenec, co rád kupuje a vydává nahrávky. Přerostlo mi to přes hlavu a místo toho, abych hledal vydavatele pro svoje kapely, si to raději zařídím sám, nebo s pomocí dalších spřízněných labelů. Vztah k fyzickým nosičům mám od útlého věku.
Zároveň chápu i to, když někdo tvoří hudbu, ale fyzické nosiče mu nic neříkají, takže hledá někoho, kdo by vydal jeho muziku.
Vydávám kapely, které se mi líbí jak hudebně, přístupem i lidsky.
Každopádně, co bylo důvodem, že jsi se začal zabývat myšlenkou distribuce muziky a taky její vydávání? Tedy, alespoň předpokládám, že šlo o tuto logickou postupnost, a snad se nepletu…
Už jsem to zmínil v předešlé otázce. Hlavní impuls byl vydání vlastních nahrávek s kapelama ve kterých jsem hrál a následná výměna na koncertech.
Za dobu fungování labelu jsi vydal docela hodně nahrávek, to jako klobouk dolů – a tu se jednoznačne nabízí otázka, i když otázka nelehká – který Tebou vydaný počin je Tvému srdci nejbližší a proč?
Ufff, těžká otázka….ale nakonec zvolím titul s označením SVAB 31 LP Němá Barikáda – Revoluce bez emocí
Zaprvé je to můj první titul na LP který jsem vydal celý sám, čili finančně dost náročný, ale na prachy sere pes a pro mě to mělo jakousi citovou hodnotu.
Tohle album beru jako můj start do DIY punkových vod, podle téhle nahrávky jsem se učil hrát na bubny…srdcová záležitost
Měl bych ještě pár dalších tipů, ale tohle je asi top titul v mé stáji 😊
A u favoritů ještě na chvíli zůstaňme. Který formát – vinyl, kazeta nebo CD – preferuješ? Je volba formátu na Tobě, nebo to záleží na tom, na jakém formátu chce ten-který materiál vidět kapela?
Kapely přicházejí s hotovým konceptem, nebo aspoň představou.
Většinou se zajímám o stopáž muziky, protože někdy mi kapela pošle nabídku na split album a obě mají dohromady třeba 7 min a chtějí vydat kazetu. Takové nápady jsou opravdu nesmysl.
Člověk se učí a zdokonaluje, takže něco bych s odstupem času udělal jinak, ale to už je jedno.
CD nevydávám vůbec, EP desky už jen minimálně, výroba šla hrozně nahoru a nevyplatí se to.
Za hodně peněz málo muziky….
Preferuji kazety a LP desky.
Pro nás, kteří chtějí vědět všechno, haha…jak dlouho trvá proces od prvotního kontaktu po obdržení finálního produktu do Tvých rukou? A když jsem to již zmínil…kontaktujteš kapely s nabídkou vydání matroše Ty, nebo jsi bombardován nabídkami ze strany kapel právě Ty? Co bys určil jako rozhodujicí faktor, kterým se řídíš u rozhodnutí – jo, tohle vydat chci versus ne, tohle jako ne?
Prvně bych řekl, že nejsem žádný velký vydavatel, pořád se pohybuji hluboko na spodní příčce a většina mých titulů jsou kooperace, čili přispívám spolu s dalšími na výsledný hudební produkt.
Takže na tvou otázku jak dlouho to trvá, nemám odpověď, je to v řádech měsíců. Kratší doba je samozřejmě u výroby kazet a delší u vinylů.
Pokud jde o poptávku vydání tak se to asi přehouplo do stadia, kdy mi vice píšou kapely, než já jim.
Ale někdy narazím na kapelu, kterou neznám a posadí mě to na zadek. Jako na loňském ročníku festival Obscene Extreme, kdy jsem slyšel švédskou bandu CRAWL a jejich death metal nasáklý crustem. Naprostá bomba! Hned jsem jim po návratu psal, jestli bych nemohl vydat kazetu na svém labelu a kupodivu byli velmi přátelští a nadšení. Z takových věcí mám obrovskou radost!
Rozhodující faktor je určitě ten, jestli se mi to líbí, nebo ne a celkový přístup, potažmo komunikace kapely. No a taky moje komunikace s kapelou, protože angličtina mi dělá problem 😊
Když už tedy máme ten rok 2026 – s čímpak přijde Šváb Records v tomhle roce? Předpokládám, že po plodném roce 2025 aktuální rok nebude o nic slabší. Viď…viď? 🙂
Tak to tě asi trochu odradím, jelikož mě pravděpodobně čekají v tomto roce velké změny a s tím spojené finanční výdaje, takže tento rok bude trochu skromnější, co se týče vydání, ale nějaké plány už jsou na obzoru. Třeba kazeta brněnským rychlíkům UNDEROOT, nebo belgičanům ASSUR, kteří drtí parádní grindcore. No a hlavní plan je vydat METHKRIEG.
Doufám ale, že se mi povede vydat aspoň polovinu titulů co v roce předešlém.
Osobně jsem velkým zastáncem podpory kolegů…můžeme nějaký ten shoutout pro kapely a labely, které stojí – dle Tvého názoru – za doporučení pro čténáře tohoto interview?
Máš naprostou pravdu, nedám dopustit na tyto labely, které považuji za tuzemskou Špičku, což je Phobia records (zpěvák z kapely Fear of Extinction) a Barváka z Insane Society records (zpěvák z kapely Lies and Distrust), dále Šroub z Emergency records (basák z kapely Angry Brigade) v jehož obchodě na Žižkově jsem kupoval jedny z prvních crustových nahrávek, teď už valí jen přes e-shop.
Psychocontrol records vydává parádní sypačky, opravdu top vydavatel v grindcore scéně!
To jsou ti držáci na scéně, ale jsou tu i menší držáci, kteří nejsou moc vidět jako třeba GRF records, Samuel records atd…novější labely Tapes of Terror records, Filth Junkies records, Vřesová studánka, Věžáky records a teď třeba nedávno proběhla reinkarnace skvělého labelu Gasmask records do podoby labelu Blood Spit records!
A pomalu se dostáváme ke konci tohoto interview…. Pár slov a nějaký ten odkaz čténářům na závěr?
Já ti děkuji za tvůj zájem, snad jsem uspokojil jak čtenáře, tak tvůj hlad se něco kloudného dozvědět. 😊
Moje slova na závěr jsou podporujte muziku, kapely, vydavatele, kluby, koncerty, festivaly!
Kde není kultura, není život….
Michale, mockrát díky za Tvůj čas…hodně zdaru!!!!
